Začneme s úplným základem, a sice se samotným úkonem kontroly oleje. V motorovém prostoru najdeme měrku, jejíž držátko bývá zpravidla vyvedeno ve výrazné barvě. Měrku vytáhneme, olej na ní utřeme do čistého hadru nebo papírového ubrousku, zasuneme zpět až na doraz a po opětovném vytažení vyčteme hladinu. Snadné, ne?

Hladina oleje se musí nacházet mezi dvěma ryskami – spodní ryska označuje minimum oleje, ta vrchní maximum. Mezi oběma měrkami je rozdíl zhruba litr oleje, ačkoliv konkrétní množství se liší podle motoru. Cokoliv mezi ryskami je správně, jakýkoliv nedostatek nebo přebytek oleje ovšem představuje riziko. Málo oleje může logicky vyústit v pokles tlaku v okruhu mazání, takže si zahráváme s přidřením motoru. Je-li ovšem oleje zbytečně moc, může se dostat tam, kam nemá, v extrémním případě rovnou do válců. Zcela ideální je udržovat hladinu oleje někde v horní třetině mezi ryskami. Máme jistotu, že oleje není mnoho a zároveň nehrozí nedostatek, když motor trochu oleje sežere. Mírná spotřeba oleje je u všech spalovacích motorů běžný jev a možná byste se divili, jaká spotřeba je ještě výrobcem brána jako normální. Nezřídka servisní manuály uvádí, že pokud spotřeba nepřesáhne jeden litr na tisíc kilometrů, je vše v normě.

U velké spousty moderních dodávek vám s měřením oleje pomůže i „elektronická měrka“ zobrazující hladinu na displeji palubního počítače, případně rozsvěcující výstrahu nízké hladiny po zhasnutí motoru. Ani na tento moderní způsob se však nedá stoprocentně spolehnout, takže alespoň jednou za čas by měla přijít ke slovu i měrka klasická.

Teď ovšem konečně k té sofistikovanější části. Jak měřit hladinu oleje, to by měl vědět snad každý, ovšem neméně důležité je vědět, kdy vlastně měřit. Zcela přesný postup určí ideálně originální manuál od auta, ovšem rady v něm lze zobecnit na pár ověřených postupů. Tak zaprvé si musíme dát pozor, aby při měření stálo auto naprosto rovně. Dokonce i malé stoupání či klesání může hladinu na měrce zkreslit.

Dále je důležité, aby byl olej na měření zahřátý. Olej má velkou teplotní roztažnost takže měříme-li hladinu za studena, počítáme s tím, že naměříme o něco méně. Před měřením by měl motor najet alespoň deset kilometrů, ovšem jakmile auto zaparkujeme na rovině a motor zhasneme, musíme ještě chvilku počkat. Klasickou chybou řidičů bývá měření hladiny oleje ihned po jízdě, kdy je olej rozházen po všech částech motoru a ve vaně ho značná část chybí. Teprve po pěti až deseti minutách steče všechen olej zpátky do olejové vany a až tehdy vyčteme z měrky správnou hodnotu.

Kontrolování hladiny oleje tedy není ve výsledku tak banální a primitivní, jak by se mohlo zdát. Jak padlo už výše, drtivá většina řidičů nemá problém se samotným úkonem měření, ovšem často se lidé nevyznají v okolnostech toho, kdy olej měřit. Hladinu oleje je zkrátka potřeba měřit správně. Správně a pravidelně.