Je budoucnost ve vodíku? Mercedes představuje koncept F-Cell

Datum: 27.7.2018 11:02:00

Zpět na kategorii


Na co budou jezdit dodávky v budoucnu? Právě tohle ožehavé téma vzbuzuje bouřlivou diskuzi už roky a jak začíná být pomalu jasné, že absolutní nadvládá naftových motorů pomalu opadne, postupně vyrůstají nové a alternativní metody pohonu. Vedle již ověřeného zemního plynu CNG, protěžuje se zejména ve městech stále častěji elektrická energie, ovšem budoucností by mohl být i vodík.

Vodíkovými auty se světové automobilky zabývají již delší dobu, nicméně jejich masovější rozšíření je zatím v nedohlednu. Nebo je tu snad možnost?

Co naše pamět sahá, je Concept F-Cell od Mercedesu jedním z prvních vodíkových vozů v segmentu užitkových aut. Abychom tedy byli přesnější, jedná se o Sprintera, přestaveného na obytné „čundrfáro“, přičemž ona obytná část je přítomna kvůli tomu, aby naplno odhalila potenciál vodíku.

Místo dieselového motoru je pod kapotou palivový článek, přeměňující vodík na elektrickou energii. Jedná se o stejný systém, jaký Mercedes ukázal u staršího konceptu SUV GLC F-Cell, ovšem rozdíl je v množství vodíku, které větší obytný Sprinter uveze. Dohromady se pod podlahou vozu nachází trojice vodíkových nádrží o souhrnné kapacitě 8,4 kilogramu. Takové množství vodíku stačí k dojezdu až 500 kilometrů, přičemž jediným vedlejším produktem, jdoucím z „výfuku“, je tady čistá voda. Vedle palivového článku spalujícího vodík, má F-Cell zabudovanou i klasickou malou baterii, poskytující dojezd přibližně 25 kilometrů.

O samotný pohon auta se stará vzadu umístěný elektromotor o výkonu 200 koní, přenášející sílu na zadní kola skrze redukční převod.

Jak padlo o pár řádků výše, obytná nástavba je zde kvůli předvedení potenciálu vodíku. Ten nejen, že umí pohánět samotné auto, ale jeho spalováním v palivovém článku lze vytvářet elektrickou energii i na pohon komfortního příslušenství v obytné zóně vozu. Elektřinou z vodíku lze pohánět ledničku, elektrický vařič, nebo bojler na teplou vodu.

Pohon všech spotřebičů by šel samozřejmě zajistit i z baterií, jenže ty se potom musí nabít. Oproti tomu když se vyčerpá vodík, stačí jej prostě doplnit do nádrží a dál bezemisně spalovat. Zde tkví každopádně i jedna z mála nevýhod vodíku. Kvůli obtížnosti transportu a skladování, neexistuje zatím pořádná infrastruktura na tankování. Jenže nechme se překvapit. Třeba technický pokrok práci s vodíkem zjednoduší a brzy se budeme prohánět v tichých, elektrických dodávkách, které se nebudou nabíjet několik hodin, ale budou se dotankovávat několik minut.

 

Můžeme vám pomoci s výběrem vozu?

Volejte +420 778 44 77 41