Fiat Ducato druhé generace jako ojetina

Datum: 7.8.2018 15:27:00

Zpět na kategorii


Druhá generace oblíbeného Fiatu Ducato začala opouštět výrobní linku roku 1994 v italském závodě Sevel, kde zároveň začaly vnikat i jeho sourozenci v podobě Citroënu Jumper a Peugeotu Boxer. Největší odlišností jednotlivých vozů jsou rozdílné masky chladiče, přičemž Fiat disponuje vlastními specifickými motorizacemi.

Nabídka dostupných verzí byla velmi bohatá. Kromě standardní užitkové dodávky bylo k dispozici combi určené pro přepravu osob, verze s delším rozvorem či verze se zvýšenou střechou. Nechyběl ani jednoduchý valník, po jehož odmontování bylo možné nasadit libovolnou další nástavbu. Většina vyrobených vozů disponuje pohonem předních kol, pohon všech kol si objednalo jen málo zákazníků, takže je taková verze na trhu s ojetinami vzácná.

Povedený design doplňuje výborná prostornost interiéru, jehož zpracování však bylo zpočátku slabší a z části jej vylepšila až modernizace v roce 2002, při níž byl pozměněn i design vozu. Pozitivem jsou i jízdní vlastnosti, k nimž se řadí dobrá manévrovatelnost a nezáludnost ovládání jako takového.

Praktičnost řadí Ducato k nejlepším dodávkám na trhu, což je ovlivněno hlavně jednoduše tvarovanou karoserií, kopírující nákladový prostor. Trh s ojetými dodávkami je bohatý na různorodé kombinace rozvorů a výšek střechy.

Výbava

Jízdním komfortem a dostupnou výbavou se Ducato řadí více k užitkovým dodávkám, takže se v jeho interiéru nachází jen to nejnutnější. V době jeho uvedení ještě nebylo trendem navrhovat dodávky jako velká luxusní MPV, takže se Fiat drží toho, co umí nejlépe – pracovat. Horší výbavou disponují i osobní verze, jejichž interiér byl mnohdy stále zaměřený hlavně na řidiče.

Motorizace

V rámci celé nabídky trojice dodávek vyvinutých ve spolupráci Fiatu s koncernem PSA bylo dostupných mnoho hnacích jednotek. Některé z nich však byly exkluzivitou Peugeotu a Citroënu, jiné zase patřily pouze Fiatu.

Standardním motorem nabídky byl benzínový čtyřválec o výkonu 80 kW (po modernizaci 81 kW), jež byl pro všechny tři vozy shodný. Ačkoliv byl zážehový motor solidním základem, pro pohon dodávky byl vždy vhodnější diesel.

Fiat je ve vývoji vznětových motorů silnou značkou, o čemž svědčí široká nabídka dostupných agregátů. Základní volbou byl motor 1.9 D o výkonu 51 kW z dílen Fiatu, doplněný silnější variantou 1.9 TD s výkonem 60 kW (u verze s katalyzátorem 59 kW). Další nabízené motory byly dodávané Ivecem spadajícím do koncernu Fiat. Iveco pro Fiat Ducato dodávalo motory 2.5 D (62 kW), 2.5 TDI (80 nebo 85 kW), 2.8 D (64 kW) a 2.8 i.d.TD (90 kW).

Od roku 1999 začaly být do vyrobených exemplářů Ducata montovány diesely z produkce PSA. Standardem byla devatenáctistovka v provedeních D (50 kW) a TD (66 kW). K poslední úpravě nabízených motorizací došlo v roce 2002, kdy benzínový čtyřválec ze skladů PSA dosahoval 81 kW a kromě variant CNG a LPG začaly být montovány agregáty JTD.

Dvoulitr JTD dosahoval nejvyššího výkonu 62 kW a byl prvním malým vznětovým motorem se vstřikovacím systémem Common-Rail. Důležitou novinkou byl oblíbený motor 2.3 JTD (81 kW) a nejvýkonnější jednotkou se stal 2.8 JTD o 94 kilowattech.

Poruchy

Druhá generace Fiatu Ducato se bohužel neřadí k nejspolehlivějším dodávkám, ale malou útěchou může být jednoduchá konstrukce vozů, dobrá dostupnost náhradních dílů i jejich přijatelné ceny.

Velkým problémem je koroze karoserie, která se vyskytuje hlavně v podvozku. Na podvozku zároveň trpí i horní uložení předních tlumičů, zadní tlumiče jako takové a u přetěžovaných vozů silentbloky náprav. Nejspolehlivějšími motory jsou agregáty 2.3 JTD, využívající vstřikování Bosch CP-3. Mezi ojetinami lze dnes spatřit ještě výkonnější diesel 2.8 JTD, ale u něj může s vyšším nájezdem začít prosakovat olej skrze těsnění pod hlavou. Přetěsnění této závady pak znamená vysoké servisní náklady.

 

Můžeme vám pomoci s výběrem vozu?

Volejte +420 778 44 77 41