Takový postup však vede k příliš nákladným opravám, u nichž se zpočátku vsázelo na drahé důležité komponenty, ale na konci se prokáže, že zakopaným psem byl jednoduchý snímač. Na základě aktivní praxe s diagnostikou dieselových motorů jsme se rozhodli vybrat několik typických problému, s nimiž se lze setkat, a zároveň popsat jejich nejčastější projevy. V tomto díle se podíváme na diagnostiku řídících jednotek skrze OBD zástrčku a následně na závady plnícího tlaku a turbodmychadla.

Diagnostika skrze OBD

Příchod éry sériové diagnostiky přivítal nejeden autoservis, kterému značně pomáhá při řešení složitějších oprav. Zprvu jednoduché systémy se s nástupem přísnějších emisních norem stávají stále šikovnější a jednotlivé řídicí jednotky rozpoznávají problémy ve svých vedeních a neváhají je nahlásit.

Úplně prvním krokem automobilové diagnostiky by se tak mělo stát připojení sériové diagnostiky skrze konektor OBD2/EOBD. Přestože příslušným rozhraním dnes disponuje skoro každý servis, není na škodu si obdobný přístroj pořídit do vlastní kapsy. Základní převodníky a k nim příslušné mobilní aplikace lze zakoupit i za pár stovek a bohatě poslouží k nutnému vyčtení závad z řídicí jednotky v okamžiku, kdy se na přístrojové desce rozsvítí oranžová kontrolka motoru MIL, lidově přezdívaná „vrtulník“.

U zobrazených závad nehleďte jen na hlavní popis, ale zaměřte se na případný doplňující upřesňující text. Důležitá je také četnost závad. Problém nahlášený pouze jedinkrát je spíše nahodilou závadou, která se může čas od času objevit, ale závada nahlášená padesátkrát ukazuje na hledaný problém. Každá ze závad má samozřejmě své kódové označení, jež lze použít při hledání více informací na internetu. Modernější systémy pak dovolují sledování živých dat sbíraných řídicí jednotkou.

Turbodmychadlo a plnící tlak

Zde můžeme rovnou navázat na předchozí kapitolu. Nízký plnící tlak nasávaného vzduchu v případě turbomotorů je vždy velmi nepříjemnou závadou, během níž vůz téměř nemá výkon. Právě závada plnícího tlaku je pro řídicí jednotky snadno rozpoznatelná, jelikož se v sacím potrubí motoru nachází snímač pro jeho sledování. Při řešení takové závady není potřeba ubírat se ke zbrklé výměně drahého turbodmychadla, ale je důležité se nejprve zaměřit na méně nákladné komponenty.

Diagnostika by měla začít vizuální kontrolou sacího potrubí, zda se v něm neobjevil možný únik vzduchu, například v mechanicky poškozeném mezichladiči či vystřelené hadici. Malé úniky lze rozpoznat podle charakteristického syčení, velké úniky ale už nemusí být slyšet. Při případné demontáži sacího potrubí doporučujeme hmatem zkontrolovat vůli hřídele turbodmychadla a zároveň s ním zkusit zatočit, zda není jeho ložisko přidřené a neklade odpor jinak snadnému otáčení.

Za jízdy se závada turbodmychadla projevuje nedostatkem výkonu ve vysokých otáčkách, při nichž má v bezchybném stavu pracovat na plné obrátky. U značně poškozených turbodmychadel se zároveň zvyšuje kouřivost vozu, jelikož se ke vstřikované motorové naftě nedostává dostatek vzduchu potřebný pro její shoření. Poškozená regulace turbodmychadla se může projevit kolísáním výkonu, či jeho absencí například jen ve středních otáčkách.